NOVINKY

arr313.1.2021 Odsun a zpřetrhání generačních vazeb optikou psychologie, HrobKde: sál restaurace Beseda, Duchcovská 149, Hrob   Kdy: 19.00-21.00   Vstupenky:  250... arr34.2.2021 Vykoupení z věznice Shawshank, Jihlava    Kde: Divadlo Na kopečku, Brněnská 455/54, Jihlava Kdy: 19.00-21.00 Vstupné: TBD ... arr310.2.2021 Vnitřní dítě, Frýdek-Místek    Kde: Kino Vlast, Hlavní třída 112, Frýdek-Místek Kdy: 17.00 - 19.00Vstupenky: 250... arr323.2.2021 Spiritualita vs. náboženství, Písek    Kde: Divadlo Pod čarou, Písek Kdy:... arr311.3.2021 Matky a synové, Hořovice    Kde: Klub Labe, Vísecké náměstí 198/2, 26 801 Hořovice Kdy: 18.30-21.00   Předprodej:... arr37.4.2021 Blízkost, zranitelnost a intimita, Krásná Lípa  Kde: Dům kultury, Krásná Lípa Kdy: 18:00-20.00 Vstupné:...

Úvod » Reflexe čtenářů

Reflexe čtenářů

 


Chtěl bych se s Vámi podělit o mou zkušenost s knihami Pjéra.

Pro mne je čtenářsky nejpříjemnější Zmrdztvýchvstání u něhož si reálně dovedu představit, že takto jako lidské společenství fungujeme. Nejpřínosnější je pro mne Psychologie souhlasu, která ve své ryzosti vysvětluje jednotlivé elementární typy našich vnitřních souhlasů srozumitelnou formou, tedy za předpokladu, že se "prokoušete" ke kulminantu obsahu, což dá sice práci, ale má to svůj význam (žádné poznání není "zadarmo"). Titul s nímž se nejvíce ztotožňuji, respektive má duše, je Indián, pomohl mi pochopit sám sebe, niterní pohnutky pro mé pocity touhy TO udělat, jít si za tím - intuice. Den svatého Ignora. Ufff. Ignora považuji v některých aspektech a kapitolách za geniální sondu do stávající lidské společnosti (kapitola "jalového žvanění" je úchvatným popisem/příkladem, toho co nám nejen média tak rafinovaně podávají jako nezastupitelná fakta, přitom jde o žvásty) a v jiných je Ignor hodný ignorování (pokud se nechcete zbláznit), protože je třeba brát v potaz kontext vzniku románu a tou je dle vlastních autorových slov jeho osobní psychospirituální krize. Nicméně ještě zbývá Cesta....a ta je pro mne milým vhledem do duše probouzejícího se člověka.

Na všech Pjérových knihách oceňuji v principu to, že mají hodnotu větší, nežli je hodnota papíru na kterých jsou knihy vytištěny, což se o mnohých jiných knihách podobného obsahu nedá nejenže říci, ale ani naznačit :-D

David Kopal

 


 

Zmrdztvýchvstání

Milý Pjére,
Před pár měsíci sem si u vás ve stanu koupila knihu s tím, že budete rád když vám k ní napíšu svůj zážitek ze čtení.
A tak sem čekala dokud neuzraje chvíle, kdy budu moct vyjádřit úplnější pocit, než že bych řekla: "hm výborná kniha."
To v čem vidím její skutečný význam je fakt, že ji napsal muž, vašeho věku s tak různorodými zážitky v rámci mezilidských vztahů, že její sdělení je uvěřitelné, protože vy sám víte jakej byl bolševik, revoluce, ale taky doba pak a teď a neprožil jste ji jako uznávaný odborník, ale jako muž co zdá se mi, se propadal do hlubin blízkých tomu, co někdo označuje jako psychické poruchy, až pak přišlo uznání, ale v tý době už jste uměl nosit vodu a šťípat dříví. ( Záměrně používám vaše oblíbené věty)
Já osobně miluju knihu od C.P. Estés Ženy které běhaly s vlky... Ale jsem šťastná za Vaši knížku a vaši práci, protože se na mě obracejí muži a ptají se mě na věci týkající se života a já jim nemůžu nabídnout mužský pohled. V tu chvíli zmiňuji vás, protože mě baví způsob jakým nabízíte svůj pohled na život. Je to od vás nabídka, ne dogma... Je to podobný bájím, volíte slova tak, abyste mohl inspirovat ale nemanipulujete. Pro tohle všechno je ta kniha vzácná, pro všechna skrytá moudra a postřehy a sdělení v rovině, která může být přijata nenásilnou formou a může lidi proměnit jako jednotlivce a společnost.
Knížku má můj kamarád a když jsme si volali naposledy, smáli jsme se tomu, jak mi pořád opakovaně chtěl volat kvůli různým větám z vaší knížky... Proto jak ho nadchla.
Baví mě, že ji můžu s klidem doporučit "normálním" mužům co zatím neobjímají stromy a nemluví s kameny.
Baví mě to proto, že mi připadá situace mezi muži a ženami vyhrocená z různých důvodů a i když vaše knížka je záměřená jinak, dokáže v lidech nastartovat jiné vnímání... A to stačí...

Jsem si jistá, že člověk od určité chvíle úplně nemůže říct, že je autorem, ale jeho zásluha je v ochotě jít v souladu se životem i když je to někdy velmi náročný, aby pak mohl čarovat se slovy a poslat ty dary dál a zároveň pořád zůstat tím, kdo nosí vodu a štípe dříví.
Za sebe děkuji a těším se na setkání.
Miriam

===

Ahoj Pjére,
čtu teď podruhé tvoji knížku a je to přesně tak, jak říká Milan. Je to úplně jiná knížka než poprvé. Už nemůžu číst celé odstavce najednou, ale čtu po větách. Přečtu větu, pak se dívám ven do stromů a další větu... Uvědomuji si s obrovskou vděčností, co tady pro nás děláš. Připadala jsem si jak mimozemšťan, který přistál na tuhle planetu, nevěděl, jak to tady chodí, a tak přijal tu hierarchii bezmoci, která tady vládne. Naštěstí jen na povrchu, protože uvnitř bylo vždycky něco jiného, původního, které na mě nesměle ťukalo a hlásilo se ven. A když čtu ty tvoje knížky, tak to původní vevnitř má najednou spojence venku a může v klidu ven.
A za to ti děkuji, děkuji, děkuji. A taky děkuji Jardovi a Milanovi. Už je na čase otevřít oči a srdce a spojit se vevnitř i venku. Děkuji ti za tu úlevu.
Přeji ti hezké dny a slunce v duši.

===

"...Jen v krátkosti se zmíním o Zmrdztvýchvstání. Kniha mě vtáhla, pohltila, transformovala. Nějak se stalo, že nemám potřebu vydávat zvuky(mluvit)..."

===

Milý Pjére,
moc Vás zdravím.
Dnes jsem dočetla Vaši knihu a jak jsem slíbila, píši své dojmy. Příběh jako takový je opravdu svěží a čte se moc hezky od první (nikoli dvacáté) stránky až do konce. Moc se mi líbila souhra několika dějových rovin i krátké kapitoly, které jste pro jednotlivé roviny použil. Díky tomu jsem mohla rychle přepínat a neztrácet kontakt se žádnou z postav. Děj mě od začátku do konce opravdu bavil. Vlastně jsem obsah knihy vnímala hned v několika rovinách:

1) Když jsem v sobě objevila schopnost ptát se a nechávat přicházet odpovědi, dospěla jsem ke stejnému závěru jako Vy, tedy že nejvíc pro Zemi můžu udělat rozvíjením Vědomí a udržováním co nejvyšších vibrací (Lásky) a že odporem jen posiluji to, proti čemu bojuji. Díky přednáškám jsem postupně začala chápat a všímat si, kdy se chovám jako android a kdy na situaci odpovídám alespoň trochu vědomě a svobodně.

2) Musím říct, že pro mě byla úplně nejsilnější pasáž, kdy jste v závěru dorazil do domu Olafa a Emy ke kulatému stolu. Tady se mě zmocnilo silné dojetí a vnímala jsem nevyjádřitelnou touhu po Domově. Přijde mi, že jste se hoooodně promítl i do postavy Olafa a našla jsem Vás i v úžasném otci Emy. Děkuji za všechna ta moudra a vhledy, která jste do příběhu vetknul a podělil se s námi o Váš nejintimnější Svět. Píšete v jednom z příběhů o znovu překonávání vlastní důležitosti (pád ze žebříku), ale na mě v celé knize působíte především jako někdo, kdo překonal i pózu falešné skromnosti. Jak osvěžující :-)

3) V mnoha bodech příběhu jste mi mluvil z duše. Druhé místo v knize, kde jsem měla v očích slzy, bylo v kapitole Hluboká zranění, kde Ema popisuje svoje dětství. Také už vím, jak hojivé je dovolit si se ze všeho vybrečet… Postava Emy mi byla i jinak v mnohém blízká a je určitě fajn, že jste ji nechal promlouvat i skrze ženu – Vlaďku. Bylo by toho moc, co všechno by se dalo o knize říct, čím vším na mě zapůsobila… Doslova milé bylo například rozeznávat skutečná místa, která v příběhu popisujete. Někdy musím zavítat do Vaší hospody, tolik už jste o ní vyprávěl, že jsem skutečně zvědavá vidět tu úžasnost na vlastní oči a zažít tu atmosféru.
Také jsem se ještě nezmínila o nádherných ilustracích. Ke knížce se skvěle hodily a ladily.
S velkým poděkováním
Hanka

 


 

Den Svatého Ignora

Dobrý den Pjére, dneska jsem si donesla domů nové vydání Ignora. Vynechám teď komentář k textu, který jsem už asi říkala - no prostě skvělá kniha. Teď bych chtěla vyjádřit radost nad ilustracemi, dokonce až pocit velkého uměleckého zážitku,mnohdy údivu, úžasu nad zpracováním, symbolickým vnesením obsahu ... prostě nádhera. Vyřiďte prosím panu Babkovi, že mě velmi potěšil.
A i Vy a všichni, kdo v tom mají prsty, že to takhle dopadlo - Díkybohu! ;-) 
Martina

 


 

Psychologie souhlasu

Na obálce knihy Svatého Ignora se píše, že je to léčivý román...(pravda je, že se hned zařadila mezi první příčky nejlepších a nejbizarnějších knih).
Souběžně s ním jsem ale prostudovala knihu Psychologie souhlasu a více léčivá kniha se mi do rukou v této fázi života snad dostat nemohla...dala mi odpověď na spoustu otázek, které člověk vnitřně probírá a neumím toliko popsat. Jakoby udělala nějaký druh vnitřní korektury, kterou jsem tak potřebovala, navíc psaná jazykem blízkým duši.  A taky, a to mi prišlo zajímavé nejvíc, je tam za slovama cítit Bytí, které místama prosakuje víc než na jiných místech, a ty části, kde je to cítit víc jsou také více osvětleny a mluví skrze ně Pravda, která je jako světelný šíp vystřelen do hlubiny člověka...
Taky se potvrdila síla intuice a pocitu, že máte na ledacos odpověď...jak velebný je Vesmír a v jak nepředvídatelných událostech nám zjevuje svou milost!
Ráda bych tímto projevila vděčnost velikou za tuto práci, kterou jste věnoval lidem a kterou děláte.
Se srdečným pozdravem,
Gabriela

 

 


NzhkNDM